Věřím tomu, že většina z vás událost zaregistrovala, přesto bude nejlepší začít krátkým shrnutím. Na sociálních sítích začala v srpnu kolovat fotografie poštovní poukázky na výplatu sociálních dávek ve výši 96 419,- Kč. Fotografie byla provázena odsuzujícími komentáři a rasistickými připomínkami. Na své si přišli i někteří politici, kteří se prostřednictvím nenávisti vůči sociálně slabým snaží oslovit své voliče.

Během relativně krátké doby se však situace otočila. Protichůdně smýšlející lidé na sociálních sítích přišli se zdánlivě věrohodnými argumenty, že byla fotografie upravena přidáním jedné číslice u částky k vyplacení. To zabralo a někteří hojně sledování lidé české extrémistické scény své příspěvky s pobouřenými a nenávistnými komentáři vůči sociálně slabým smazali. Následně však přišel další zvrat. Novináři vypátrali příjemkyni poukázky, která potvrdila pravost fotografie a výši vyplacené částky. Zdánlivá dezinformace se tak ukázala býti pravdou a její vyvrácení nepravdou. Neobvyklé, že?

Jak mnozí zkušení sociální pracovníci jistě ví, některé sociální dávky chodí z různých důvodů vypláceny souhrnně a zpětně za delší období, ačkoliv by měly být odesílány měsíčně. To byl dle později zjištěných informací i tento případ. Jednalo se o kumulaci výplaty sociální podpory za dva měsíce. Ano, i tak to může někomu připadat jako enormně vysoká finanční podpora státu. Proto je důležité si uvědomit, že se jedná o součet více jednotlivých dávek vyplácených příjemkyni za péči o 9 dětí, z čehož má 3 děti v pěstounské péči. Připadá vám zvláštní, že někdo pečuje o tolik dětí? Ano, skutečně to není úplně obvyklé, ani však nijak extrémně vzácné. Znamená to, že takoví lidé zneužívají systém sociální podpory? Ne. Chcete vědět proč? Čtěte dál.

Jako příklad zneužívání sociálních dávek lze uvést to, když příjemce dávky (třeba právě příspěvku na dítě) zatají výši svých skutečných příjmů, aby je tak zdánlivě snížil na úroveň požadovaného násobku životního minima, kterým je přiznání nároku dávky podmíněno. Další ukázkou zneužití (příspěvku na péči) může být situace, kdy při posouzení stupně závislosti daná osoba předstírá, že je na pomoci okolí závislejší, než ve skutečnosti je. U osob, které mají svěřené dítě do pěstounské péče, je však podobné riziko minimální. Proč? Je to proto, že pěstounskou rodinu musí oproti jiným pravidelně navštěvovat minimálně dva sociální pracovníci - jeden za orgán sociálně právní ochrany dětí (minimálně 1x za 6 měsíců) a druhý za doprovázející organizaci (minimálně 1x za 2 měsíce). Samozřejmě je hlavním účelem těchto návštěv podpora svěřeného dítěte a pěstounů, ale zároveň je zpravidla součástí i jistá míra kontroly. Taková rodina je pak pod intenzivním dohledem a oproti rodině, která by děti v pěstounské péči neměla, lze celkem snadno jakoukoliv potenciální nepravost efektivně odhalit.

Druhá stránka věci je výše pěstounských dávek. Ta prošla po novele č. 363/2021 Sb. významnou proměnou. Od roku 2022 totiž mají na odměnu pěstouna nárok pouze tzv. zprostředkovaní pěstouni, tedy zjednodušeně ti, kterým stát určil a zprostředkoval, o jaké dítě mají pečovat. Oproti tomu nezprostředkování, v praxi též označovaní jako příbuzenští pěstouni, již odměnu nepobírají. Náhradou je jim nyní příspěvek při pěstounské péči, který je však oproti odměně pěstouna nižší.  Byť je výše této finanční podpory v obou případech vázána na proměnlivé částky (minimální mzdu a životní minimum), ilustrativně si můžete představit, že za péči o jedno dítě obdrží zprostředkovaný pěstoun každý měsíc po odvodech kupříkladu 13 000,- Kč čisté odměny, zatímco nezprostředkovaný pěstoun, třeba babička, která má v pěstounské péči svého vnuka, obdrží 8 700,- Kč, přičemž tato částka nepodléhá žádným dalším odvodům. Systém těchto dávek je nastaven tak, že v případě péče o tři děti se bude výše čisté odměny pěstouna i příspěvku při pěstounské péči často téměř shodovat na částce cca 26 000,- Kč. K tomu je ovšem nutno v obou případech připočíst také dávku na úhradu potřeb dítěte, která se liší v závislosti na věku dítěte a náleží každému dítěti v pěstounské péči. Pro dítě ve věku do 6 let je to aktuálně 6 500,- Kč na měsíc (s vyšším věkem dítěte se částka po určitých intervalech navyšuje). Už jen tyto sumy ve svém součtu dávají za dva měsíce 91 000,- Kč. Mimo to mají pěstouni možnost jednorázové dávky při převzetí dítěte nebo mohou za určitých okolností čerpat příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, což se však s největší pravděpodobností nebude týkat částky na naší zatoulané poukázce.

Ano, pěstounská péče má takto zdánlivě příznivé finanční podmínky. Je to dostačující? Většina pěstounů by vám patrně s celou řadou praktických argumentů vysvětlila, že nikoliv. Já jen podotknu, že výchova (často traumatizovaného) dítěte v pěstounské péči, je nesrovnatelně náročnější oproti výchově dítěte, které je celý život ve funkčním rodinném prostředí. Pěstouni mají také celou řadu mnohdy náročných povinností, jako je udržování kontaktu s blízkými osobami dítěte, jeho biologickou rodinou, spolupráce se sociálními pracovníky, terapeuty, pravidelné vzdělávání atd.

Stále se ptáte, zda je nutné na pěstounskou péči přispívat tolik? Odpověď známe díky analýzám systému sociálně-právní ochrany dětí již dlouho - ne, je totiž nutné přispívat ještě víc. Proč? Protože můžeme a patrně by to ve výsledku ušetřilo veřejné finance. Nežádoucí a jedinou alternativou s prokazatelnými dopady na zdravý psychický, sociální, a dokonce i fyziologický vývoj dítěte je dětský domov. Absurdní je však skutečnost, na kterou v roce 2018 upozornila analýza organizace Lumos. Péče o dítě vyrůstající v ústavní formě péče je pro stát o 30 % nákladnější, než péče pěstounská. V případě dětí do 3 let věku je nákladnost ústavní formy péče dokonce o 51 % vyšší oproti alternativě v podobě přechodné pěstounské péče. Nedávno jsem si k tomu dělal takový výpočet s dostupnými daty, ze kterého vyšlo, že stát se kvůli existenci ústavní péče ročně připraví o 883 739 460,- Kč. Není to zcela korektní suma, protože ústavní péči není žádoucí zrušit úplně, ale současně to není číslo nijak extrémně odtržené od reality. Mimo to nepočítá s úsporou výdajů na sociální dávky, které tyto děti pobírají v dospělosti, jelikož podle organizace Liga otevřených mužů (i dalších) vyplývá, že kolem 70 % lidí bez domova prošlo během svého dospívání ústavní péčí, a zároveň 50 % mladých mužů je v prvních letech po opuštění dětského domova stíháno pro majetkovou trestnou činnost. Proč tedy nemáme více pěstounů, když je to levnější a lepší pro zdravý vývoj dítěte i společnost? Asi nejpodstatnějším důvodem je to, že máme prostě málo pěstounů. Jak můžeme získat další? Odpovězte si sami, co asi tak nejvíce lidi namotivuje k tomu, aby pečovali o cizí dítě. A že by to pak dělali jen pro peníze? Na to se dá nejlépe odpovědět další otázkou - kolik by asi tak zbylo personálu v dětských domovech, kdybychom jim sebrali, či jen významněji snížili jejich plat?

Zpátky k našemu tématu zatoulané poukázky. Jestliže její příjemkyně pečuje o 9 dětí, z čehož jsou 3 v pěstounské péči, je velmi pravděpodobné, že při takovém počtu dětí bude na příspěvek na dítě dosahovat. Pokud totiž odečteme děti v pěstounské péči a budeme počítat nárok na příspěvek obvyklých dvou dospělých osob pečujících dejme tomu o čtyři děti ve věku do 6 let a dvě děti starší 6 let, musel by čistý příjem rodiny být větší než 83 000,- Kč měsíčně, aby na příspěvek nedosáhla. I rodina s hrubým příjmem přes 100 000,- Kč tak dnes může dosáhnout na sociální podporu. To jsou paradoxy, co? Naše sociální politika prostě bere v potaz, že péče o děti je finančně velmi nákladná a sociálně slabá rodina bez pomoci jen vytváří ještě větší finanční zátěž pro společnost.

Zneužívá majitelka poukázky štědrost našeho sociálního státu? Nemáme žádný důvod myslet si, že by zatajovala své statisícové příjmy, aby obrala stát o pár desítek tisíc na přídavcích na děti. Zneužila majitelka pěstounskou péči, aby si zajistila dávky pěstounské péče? To je prakticky nemožné, protože o pěstounské péči vždy rozhoduje soud a před svěřením dítěte musí proběhnout šetření sociálních pracovnic orgánu sociálně-právní ochrany dětí v dané rodině. Další šetření opakovaně probíhají po celou dobu péče, čímž i průběžně prověřují kvalitu péče. Pokud tedy někdo v této věci učinil špatný krok, musel by to být buď soudce, nebo sociální pracovník, kteří by špatně vyhodnotili obvykle pečlivě zmapovanou situaci. S nadsázkou dokonce můžeme říct, že majitelku poukázky zneužívá stát tím, že jí, stejně jako všem ostatním pěstounům, nedopřeje zvýšení odměn a nesmyslně drží děti v nákladnější a pro dítě škodlivější ústavní péči.

A co nám příspěvek říká o lidech, kteří sdíleli fotografii poukázky? Příhodně ukazuje to, co jste měli možnost shlédnout v mém nedávno vytvořeném videu - princip konfirmačního zkreslení. Populisté a podněcovači k nenávisti bez jakékoliv reflexe bezmyšlenkovitě sdílí náhodně objevenou fotografii poukázky a vysokou sumu k vyplacení interpretují v duchu svého niterného přesvědčení - "Sociálně slabí pobírají strašně moc peněz z našich daní a mají na dávkách víc, než my pracující vyděláme!". Na druhé straně, stejně bezmyšlenkovitě, hledají jejich názoroví oponenti za každou cenu jakýkoliv důkaz, který potvrdí jejich předpoklad - "Vše, co sdílí populisté, je dezinformace a musíme s tím bojovat tak, že to vyvrátíme!". Nicméně, skutečně relevantní postup směřující k odhalení pravdy zvolili v tomto případě pouze novináři, jelikož šli cestou dohledání a ověření zdroje, včetně odhalení okolností a souvislostí. Tento případ skvěle ilustruje, že není důležité to, jaký názor máme, ale to, jak o informacích přemýšlíme a jak s nimi dále pracujeme. A jestli tu je někdo, kdo to celé dočetl až sem, zanechte pod článkem prosím alespoň anonymní komentář, budete mít můj neskonalý obdiv :)

Karel Řezáč

Zmíněné zdroje:

LUMOS. 2018. Investice do dětí [online]. Praha: Lumos. [13. 9. 2023]. Dostupné z: https://lumos.contentfiles.net/media/assets/file/kojeneckeustavy2020lumos_op.pdf

LOM. 2014. Přes 50 % kluků z dětských domovů má po opuštění ústavní výchovy problémy se zákonem. Zaslouží si svého patrona [online]. Praha: Liga otevřených mužů. [13. 9. 2023]. Dostupné z: https://ipatron.cz/pres-50-kluku-z-detskych-domovu-ma-po-opusteni-ustavni-vychovy-problemy-se-zakonem-zaslouzi-si-sveho-patrona/